Bezděkováci

Bude léto...

Přesně... za dvacet dní! Přemítá Lenča, v tichosti civíce do stropu, snažíce se usnout... Je neděle...PíPíP... hlasitě se připomene digitální budík, sídlící na nočním stolku...Teď už pondělí! Co přijde potom? Úterý, středa, čtvrtek... Tak dobře, dobře... To ví přeci každé malé dítě, popuzeně se v duchu napomene, dokonce i ta malá retardovaná od Fryčů, joo.. jak ona se jmenuje... V..v..v...Vodka?! Néé.. to je něco jiného! Při vzpomínce na onu legendární indiánskou kořalku se jí na rtech vykouzlí lehce naivní úsměv! Ve..ve... no jistě! Velká kráva!:-D Nevadí... Vrací se zpět k myšlence... týdne? Co bylo vlastně napočátku? Že by světlo? Omyl, zase je jinde... Joo, pak je vlstně pátek, sobota, neděle... Nebo-li víkend! Není špatné si občas připomenout takovéto základní informace! Dobře, dobře... Právě uplynulý víkend, shrnuje předešlé dny, nic neobvyklého... Psal Jizzzík (tajný kód, aby snad dotyčný netušil), lákal mě k vodě, nepočítal s tím, že ho k ní sama pošlu! Chi... snad sama pro sebe, netuší, že ji špehují dva pavouci a mrtvá myš (pardon,ta asi už nešpehuje), se usměje nad zdařeným fórkem! Po dlouhé době se opět "ukázal"  Honzík, ale teda jediný potěšený z jeho návštěvy snad mohl být jen jeho pelech, no ovšem... Honzík nemarnil a celý víkend nám pěkně prospal! Jo, strejda byl taky rád, že ho vidí, ale ten to jenom dělal, takže to se nepočítá... A aby toho nebylo málo, troufale si to přifrčel jeden ošklivý Pražák (no co, mají tu ošklivost v rodině-stačí se podívat na jeho sestru) v nevkusném černém Fiatku, a málem při tom zajel legendu (samu o sobě), ano, mluveno je o Cajkovi! Mimochodem, musí si za ten víkend připsat na konto dobrý skutek, umyla  Jardovi půllitr! Pravda, čertvě nalakované nehty poté už nevydávaly onu oslnivou zář, nýbrž vypadaly, jako by je počůral přinejmenším její bratr... No co ten zase vyváděl, musí se chytit za hlavu při vzpomínce na zoufalé pokusy o sbalení slečny Nigejarevny!:-D Směje se do ticha, které krom komických výbojů smíchu přehlušuje snad jen tiché šourání osmi párů pavoučích nohou! A takže to léto, co? No, bude no, to je jedinná jistota, kterou asi v tomto směru má, teda pokud nenastane šílené globální ochalzování... snad ne, no... ale jak teda bude vypadat ono letošní léto s magickým číslem 2008?!                                                                                          S touto myšlenkou pomalu upadá do mírného spánku, avšak plného těch nejdivočejších snů, milý čtoucí, ani nechtěj vědět jakých i když po 22. hodině už bylo, takže by byla i možnost jejich vylíčení, ale to snad ani ne... Takové choulostivosti..:-D Snad by si jistý Jizzzík přál v oněch snech figurovat jakožto hlavní hrdina, ale co si budem povídat... jeho slovy: "to je pech"!                                                               Ale zpět k tomu létu, tak co no... Ňák bylo, ňák bude! A jak bude?! To je ve hvězdách... ChrrChrrr... Ozývá se do ticha pokoje, ponořeného do hluboké tmy, jaká může být jen na jedinné místě... v jedné kouzelné vesničce... přehlušovaném snad jen šoupavými kroky osmi párů pavoučích nožiček...